Jak řešit zdravotní pojištění při souběhu podnikání a zaměstnání?
Problematika zdravotního pojištění při souběhu podnikání a zaměstnání představuje pro mnoho lidí složitou otázku, která vyžaduje důkladné pochopení celého systému zdravotního pojištění v České republice. Každý občan České republiky má ze zákona povinnost být zdravotně pojištěn a pravidelně odvádět měsíční platby zdravotního pojištění ve výši, která odpovídá jeho konkrétní životní a pracovní situaci. Tato povinnost je nepřenositelná a musí být splněna bez ohledu na aktuální ekonomickou situaci daného jedince.
Souběh zaměstnání a podnikání je dosti častou situací
Situace se však výrazně komplikuje v momentě, kdy člověk nezůstává pouze u jednoho zdroje příjmů, ale kombinuje zaměstnání s podnikatelskou činností jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). V takovém případě se otevírá řada otázek ohledně správného postupu při odvodu zdravotního pojištění, aby byly splněny všechny zákonné povinnosti, ale zároveň nedocházelo ke zbytečnému přeplácení.
Při souběhu zaměstnání a podnikání je klíčové určit, která z těchto činností představuje hlavní zdroj příjmů a která je pouze doplňková (vedlejší). Toto rozlišení má zásadní vliv na výši odváděného pojistného a na administrativní povinnosti spojené s jeho placením.
Zaměstnání jako hlavní činnost a podnikání jako vedlejší činnost
V případě, že pojištěnec pracuje primárně jako zaměstnanec a vedle toho si přivydělává podnikáním, je situace relativně příznivá. Pokud v zaměstnání dosahuje alespoň minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance je z hlediska zdravotního pojištění jeho situace v zaměstnání vyřešena. Zaměstnavatel za něj odvádí pojistné v odpovídající výši a tím je splněna jeho základní pojistná povinnost.
Co se týče podnikání na vedlejší činnost, v tomto případě není pojištěnec povinen platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění během roku. To představuje významnou administrativní i finanční úlevu. Neznamená to však, že by z příjmů z podnikání nemusel odvádět zdravotní pojištění vůbec. Pojistné z podnikatelské činnosti musí zaplatit, ale až po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku), kdy podá přehled o příjmech a výdajích na příslušnou zdravotní pojišťovnu.
Na základě tohoto přehledu se vypočítá výše pojistného ze skutečně dosaženého zisku z podnikání (rozdíl mezi příjmy a výdaji). Pokud vyměřovací základ z podnikání překročí zákonem stanovený limit, bude muset OSVČ doplatit zdravotní pojištění z této částky. Pokud by však podnikání skončilo ve ztrátě nebo s velmi nízkým ziskem, může se stát, že pojištěnec nebude muset z podnikání na zdravotní pojištění doplácet nic nad rámec toho, co už odvedl jako zaměstnanec.
Podnikání jako hlavní činnost a zaměstnání jako vedlejší zdroj příjmů
Opačná situace nastává, když je pro pojištěnce hlavním zdrojem příjmů podnikatelská činnost a zaměstnání představuje pouze doplňkový příjem. V tomto případě jsou povinnosti pojištěnce výrazně rozsáhlejší.
Jako OSVČ s hlavní činností má pojištěnec povinnost platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění alespoň v minimální zákonem stanovené výši (v roce 2025 činí minimální měsíční záloha 3 143 Kč). Tyto zálohy musí hradit pravidelně každý měsíc, a to i v případě, že by jeho aktuální příjmy byly nízké nebo dokonce nulové. OSVČ na hlavní činnost totiž musí dodržet minimální měsíční vyměřovací základ stanovený zákonem, který v roce 2025 pro zdravotní pojištění činí 23 278,50 Kč měsíčně.
Ve vedlejším zaměstnání se situace řídí standardními pravidly pro zaměstnance - zaměstnavatel vypočítá pojistné z dosaženého příjmu, strhne zaměstnanci jeho podíl a společně se svým příspěvkem ho odvede zdravotní pojišťovně. Na rozdíl od "klasických" zaměstnanců zde však neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ. To znamená, že i když bude příjem ze zaměstnání velmi nízký, pojistné se vypočítá a odvede pouze z tohoto skutečného příjmu bez povinnosti dopočtu do minimální výše.
Administrativní povinnosti a praktické dopady
Pro správné plnění všech povinností souvisejících se zdravotním pojištěním při souběhu zaměstnání a podnikání je nezbytné dodržovat několik administrativních postupů. Především je nutné informovat zdravotní pojišťovnu o zahájení nebo ukončení podnikatelské činnosti, a to do 8 dnů od této skutečnosti. Stejně tak je třeba oznámit změnu v charakteru činnosti - například přechod z vedlejší na hlavní činnost nebo naopak.
Další důležitou povinností je podání ročního přehledu o příjmech a výdajích, který musí OSVČ odevzdat své zdravotní pojišťovně nejpozději do jednoho měsíce po termínu pro podání daňového přiznání. Na základě tohoto přehledu dojde k finálnímu vyúčtování zdravotního pojištění za předchozí rok - buď vznikne přeplatek, který pojišťovna vrátí, nebo nedoplatek, který musí OSVČ uhradit.
Správné nastavení plateb zdravotního pojištění při souběhu podnikání a zaměstnání může vést k významným finančním úsporám. Zejména v případě, kdy je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů a z podnikání plynou pouze doplňkové příjmy, může být finanční zátěž spojená se zdravotním pojištěním výrazně nižší než v případě výhradního podnikání.
