Jak se dani nepeněžní benefity nad limit?
Zdanění nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnavatelem svým zaměstnancům je obsáhlé téma, které v posledních letech prochází významnými změnami. Od roku 2024 došlo k zásadní úpravě v této oblasti, která má významný dopad jak na zaměstnance, tak na zaměstnavatele.
Nejprve je třeba definovat, co vlastně nepeněžní benefity jsou. Jedná se o různé formy odměn, které zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům nad rámec jejich běžné mzdy, ale nikoliv v peněžní formě. Může jít například o poukázky na masáže, vstupenky do fitness center, lístky do kina či divadla, příspěvky na dovolenou, a mnoho dalších výhod. Tyto benefity jsou oblíbeným nástrojem motivace zaměstnanců a často představují významnou část v systému odměňování.
Až do konce roku 2023 platila pro tyto benefity poměrně benevolentní pravidla. Zaměstnanci z nich nemuseli platit daň z příjmu ani odvádět sociální a zdravotní pojištění, a to bez ohledu na jejich celkovou výši. To se však od roku 2024 měnilo. Nově je stanoven limit ve výši 21 983 Kč čili polovina průměrné mzdy za celý kalendářní rok, do kterého jsou benefity na straně zaměstnance stále osvobozeny od daně a pojistného. Pokud však celková hodnota benefitů poskytnutých zaměstnanci za rok tento limit překročí, nadlimitní část již podléhá zdanění.
Co to konkrétně znamená pro zaměstnance? Veškeré benefity nad zmíněný limit 21 983 Kč ročně se nově považují za příjem podléhající dani z příjmu fyzických osob. To znamená, že z této nadlimitní části musí zaměstnanec zaplatit daň ve výši 15 %. Kromě toho se z této částky nově odvádí také sociální a zdravotní pojištění, stejně jako z běžné mzdy. To může pro některé zaměstnance znamenat citelné snížení reálné hodnoty poskytovaných benefitů.
Je důležité zmínit, že tento limit není statický. Pro rok 2025 je již nyní stanoveno jeho navýšení na 23 278 Kč za rok. Toto postupné zvyšování limitu má za cíl reflektovat inflaci a udržet reálnou hodnotu daňově osvobozených benefitů v čase.
Z pohledu zaměstnavatele je situace poněkud odlišná a v některých ohledech paradoxně výhodnější. Zatímco hodnota benefitů do stanoveného limitu je pro zaměstnavatele daňově neuznatelným nákladem, což znamená, že si ji nemůže odečíst od základu daně, u nadlimitní části je tomu naopak. Veškeré benefity poskytnuté nad rámec ročního limitu se pro zaměstnavatele stávají daňově uznatelným nákladem.
To v praxi znamená, že zaměstnavatel si může tuto nadlimitní část uplatnit jako náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Tím si efektivně sníží svůj základ daně a v konečném důsledku i svou daňovou povinnost. Tato změna může pro některé zaměstnavatele představovat motivaci k poskytování vyšších benefitů, jelikož jim to může přinést daňovou úsporu.
.
Tato změna v systému zdanění nepeněžních benefitů představuje významný posun v oblasti odměňování zaměstnanců. Zatímco pro zaměstnance může znamenat mírné snížení atraktivity vysokých benefitů, pro zaměstnavatele může naopak přinést nové možnosti daňové optimalizace. Je proto důležité, aby obě strany byly s těmito změnami dobře obeznámeny a dokázaly je efektivně využít ve svůj prospěch.
V neposlední řadě je třeba zmínit, že tato nová pravidla mohou mít vliv i na celkovou strukturu odměňování v mnohých firmách. Některé společnosti mohou přehodnotit svou strategii poskytování benefitů a případně upravit mix peněžních a nepeněžních odměn tak, aby maximalizovaly výhody pro obě strany. Je možné, že uvidíme trend směřující k individualizaci benefitů, kdy zaměstnanci budou mít větší možnost volby v rámci stanoveného limitu.
Závěrem lze říci, že nová pravidla zdanění nepeněžních benefitů přinášejí jak výzvy, tak příležitosti. Pro zaměstnance i zaměstnavatele bude klíčové dobře porozumět těmto změnám a přizpůsobit jim své strategie odměňování a daňového plánování. S postupem času uvidíme, jak se trh práce s těmito novými podmínkami vypořádá a jaké dlouhodobé dopady to bude mít na oblast zaměstnaneckých výhod v České republice.
