Jak se daní prodej obchodního podílu?
Pro pochopení problematiky zdanění prodeje obchodního podílu je nezbytné nejprve se seznámit s tím, jak tento proces probíhá a jaké právní normy a předpisy jej regulují.
Pro zdaňovací období roku 2024 platí, že prodej obchodního podílu fyzické osoby může být plně osvobozen od zdanění daní z příjmů, pokud splňuje určité kritérium. Tímto klíčovým faktorrem při osvobození tohoto příjmu od daní, je časový test, což znamená prověření, jak dlouho vlastník obchodního podílu tento podíl držel. Dle aktuální právní úpravy platí, že pokud mezi nabytím a následným prodejem obchodního podílu uplynula doba delší než pět let, může být tento příjem osvobozen od povinnosti platit daň z příjmů.
Od roku 2025 se pravidla pro zdanění zpřísní a danit se bude po překročení částku 40 000 000 Kč
Pokud ovšem dané kritérium pětiletého držení podílu není splněno, nastává situace, kdy je nezbytné příjem z této transakce zdanit. V tomto případě se příjem z prodeje obchodního podílu fyzické osoby klasifikuje jako tzv. Ostatní příjem, který je definován v § 10 Zákona o daních z příjmů (ZDP). Tento typ příjmu podléhá specifickému zdanění, jež se odvíjí od rozdílu mezi příjmem z prodeje a tzv. nabývací cenou podílu, což je cena, za kterou byl obchodní podíl původně pořízen. Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami je pak základem pro výpočet daně, kterou musí daňový poplatník odvést státu.
Je důležité si uvědomit, že právní úpravy v oblasti daní jsou často dynamické a podléhají častým změnám a novelizacím. Příkladem takové změny je očekávaná úprava pro rok 2025, která přináší nové podmínky pro zdanění příjmů z prodeje obchodního podílu. Od roku 2025 bude zavedena novinka v podobě limitu ve výši 40 000 000 korun českých. Tento limit stanoví hranici, nad kterou budou příjmy z prodeje obchodního podílu podléhat zdanění, a to i přes splnění časového testu pětiletého držení podílu. Tento krok může naznačovat snahu o dodatečnou fiskální kontrolu v případech velkých obchodních transakcí a má zajistit, že státní pokladna získá svůj podíl i na ziskových odbytních operacích, které by doposud mohly zůstat osvobozeny od zdanění.
Tato úprava může mít významný dopad na rozhodovací procesy vlastníků obchodních podílů, kteří plánují jejich prodej. Zvýšené daňové zatížení při překročení stanoveného limitu totiž může ovlivnit strategické plánování a časování prodeje podílu, a to zejména u velkých obchodních transakcí. Opatření, jež je zaměřené na limitaci daňového osvobození, pravděpodobně povede k opatrnějšímu posuzování výhodnosti eventuálního prodeje obchodního podílu oproti dalším investičním strategiím.
Závěrem je možné konstatovat, že zdanění prodeje obchodního podílu v České republice je komplexním procesem, který je ovlivněn řadou legislativních faktorů a pravidel. Vlastníci obchodních podílů by měli být dobře obeznámeni s aktuálními podmínkami a zvažovat jak časový test, tak budoucí změny v daňových předpisech, aby minimalizovali možné riziko daňových zátěží. Adekvátní plánování a znalost daňových pravidel je klíčem jak pro efektivní správu majetku, tak pro maximalizaci čistého zisku z transakcí prodeje obchodních podílů.
