Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Jak se od roku 2024 změní dohody o provedení práce?

Začínáme novou éru v právní úpravě dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ), což jsou specifické formy pracovněprávních vztahů, které byly do této chvíle v České republice vnímány jako flexibilní a relativně nekomplikované způsoby, jak upravit krátkodobou nebo částečnou pracovní činnost. Tyto změny, které vstupují v platnost ve dvou vlnách – první od 1. října 2023 a druhá od 1. ledna 2024 – byly zakotveny v novele Zákoníku práce, konkrétně pod zákonem číslo 281/2023 Sb. Tato novela se stává základním kamenem pro další úpravy, které jsou naplánovány s účinností od 1. července 2024, a jsou součástí konsolidačního balíčku schváleného prezidentem republiky dne 22. listopadu 2023.

dohoda-o-provedeni-prace-vzor.jpeg
Datum článku: 22. 12. 2023

Tradičně byly dohody o provedení práce považovány za jednoduchý a efektivní způsob, jak odměňovat drobné a příležitostné služby v rámci správy bytových domů. Tyto aktivity mohly zahrnovat různé formy práce, od údržby prováděné domovníkem až po pravidelný úklid společných prostor. Tyto formy odměňování se vyznačovaly absencí potřeby odvádění daní a pojistného, což bylo pro mnohé zaměstnavatele velmi lákavé. Avšak po změnách, které přicházejí s novou legislativou, se situace výrazně mění. Dohody budou nyní podléhat stejným pravidlům jako klasické zaměstnanecké vztahy, což s sebou přináší nové informační povinnosti, nutnost rozvrhovat pracovní dobu, zavádí se příplatky za práci v noci, o víkendech a svátcích, a navíc se rozšiřují nároky na dovolenou. K tomu všemu se přidává povinnost hlášení do registru dohod a odvod pojistného.

Je důležité si uvědomit, že s účinností od 1. července 2024 již nebudou dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti tak atraktivní pro zaměstnavatele, jak tomu bylo v minulosti. Tato změna může vést k tomu, že někteří zaměstnavatelé ztratí zájem o využívání těchto forem odměňování, což by mohlo negativně ovlivnit dohodáře tím, že by mohlo dojít k ukončení jejich dohod. Záměrem vlády, pod tlakem požadavků Evropské unie, je zlepšit a sjednotit podmínky práce na dohody s klasickým pracovním poměrem. Nicméně zdá se, že nové povinnosti snáze zvládnou ti zaměstnavatelé, kteří již nyní zpracovávají měsíční přehledy pro své zaměstnance, ať už prostřednictvím interních nebo externích mzdových účtáren. Pro tyto zaměstnavatele by mělo být relativně snadné zvládnout i nově vznikající měsíční informační povinnosti, které budou vyžadovány od poloviny roku 2024.

Významné riziko bude představovat situace pro dohodáře, kteří budou mít souběžně uzavřené více dohod, a pro zaměstnavatele, kteří nebudou mít přehled o tom, zda budou povinni odvést pojistné za zaměstnavatele ve výši 24,8 %, nebo ne. Tato nejistota může být pro zaměstnavatele výrazným odstrašujícím faktorem. 

Pokud se zaměříme na jednorázové nebo příležitostné činnosti, existuje stále možnost, jak odměnit jednotlivce bez nutnosti zdanění a odvodu pojistného. Podle § 10 zákona o dani z příjmů lze jednorázově odměnit osobu za činnosti, které nepřesahují výdělek 30 tisíc korun ročně – a od roku 2024 dokonce až 50 tisíc korun ročně. Tento příjem je považován za příjem z příležitostné činnosti a nesmí se týkat pravidelných úkonů, jako je například úklid nebo údržba. Důležité je, že odměněná osoba nesmí mít živnostenské oprávnění pro danou činnost. Typickými příklady mohou být odměny za jednorázový úklid po malířských pracích nebo pomoc při vyklízení sklepů před jejich renovací. I v těchto případech je však vhodné, aby byla práce zdokumentována písemnou formou, minimálně ve formě e-mailové komunikace, aby bylo možné práci řádně doložit v účetnictví.

Pro pravidelné činnosti, jako je například zmíněný pravidelný úklid, existuje možnost uzavření dohody o pracovní činnosti. V tomto případě platí, že pokud měsíční odměna nepřesahuje 3999 Kč, není potřeba odvádět zdravotní a sociální pojištění. Tato dohoda je však omezena na polovinu týdenní pracovní doby, tedy zpravidla na 20 hodin týdně. Další alternativou může být zřízení živnostenského oprávnění. Pokud by však daná osoba vykonávala práci pouze pro jednoho „zaměstnavatele“ a její činnost by vykazovala znaky závislé práce, může se jednat o nelegální Švarcsystém, který může být potrestán pokutami a doúčtováním daní jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele.

Očekává se, že někteří zaměstnavatelé, kteří nechtějí každý měsíc zasílat přehledy za své dohodáře na orgány sociálního a zdravotního pojištění a jejichž dohodáři mají měsíční příjem do 3999 Kč, se mohou rozhodnout přejít z dohod o provedení práce na dohody o pracovní činnosti. V tomto případě je možné, že naši zákonodárci vytvoří nový registr pro dohody o pracovní činnosti, aby usnadnili správu a kontrolu těchto pracovněprávních vztahů.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter