Jak se počítá cash flow?
Výpočet cash flow představuje klíčový proces pro pochopení finančního zdraví a výkonnosti podniku. Tento proces zahrnuje zjišťování pohybů peněžních toků za určité časové období a analyzování toho, jak se peníze pohybovaly dovnitř a ven z podnikové pokladny. Pro správné a efektivní stanovení cash flow je nutné mít na paměti dvě základní metody, které se pro tento účel běžně používají.
První z těchto metod je přímá metoda. Tato metoda se zaměřuje na detailní sledování veškerých peněžních příjmů a výdajů v rámci podniku, což znamená, že se v ní evidují příjmy z prodeje výrobků a služeb, příjmy z investičních činností i příjmy z financování. Veškeré tyto peněžní toky jsou rozděleny do kategorií, které odpovídají struktuře výkazu zisků a ztrát. Výhodou této metody je, že poskytuje velmi podrobný a přesný přehled o reálných peněžních tocích. Peněžní toky jsou evidovány podobným způsobem, jako bychom vedli záznamy o transakcích na bankovním účtu, což umožňuje velmi přesně sledovat, kam, kdy a kolik peněz proudí.
U přímé metody je klíčové správné zaznamenávání každé jednotlivé transakce. To znamená, že podnik musí udržovat důkladnou evidenci všech peněžních příjmů – například plateb od zákazníků, úroků z investic nebo prodeje majetku. Stejnou pečlivost je potřeba věnovat i evidenci výdajů, kam patří platby dodavatelům, výdaje na mzdové náklady, úhrady za pronájmy a mnoho dalších. Tato metoda je velmi užitečná zejména pro větší firmy s komplikovanou finanční strukturou, neboť jim umožňuje mít neustále přehled o jejich likviditě.
Druhou metodou je nepřímá metoda. Tato metoda se liší v tom, že začíná s údajem o čistém zisku nebo ztrátě, jak ji uvádí výsledovka, a následně upravuje tento údaj o nepeněžní operace a změny ve stavu pracovního kapitálu. Nepřímá metoda tedy vychází z účetních údajů, které jsou již dostupné v rozvaze a výsledovce, a postupně upravuje čistý zisk o položky, které neovlivňují peněžní toky, jako jsou odpisy, tvorba rezerv nebo změny v pracovním kapitálu.
U nepřímé metody se výpočet cash flow provádí tak, že se k čistému zisku přičítají zpět odpisy a jiné nepeněžní náklady, jelikož tyto náklady sice snižují účetní zisk, ale neovlivňují likviditu podniku. Dále se upravuje o změny v operativních položkách, jako jsou pohledávky, zásoby a závazky. Pokud se například zvýší pohledávky, znamená to, že podnik má méně peněz dostupných, neboť část svých prodejů financuje formou pohledávek, a naopak, když se zvýší závazky, podnik financuje část svých aktivit na úkor dodavatelských úvěrů.
Nepřímá metoda je často považována za méně přesnou než přímá metoda, a to hlavně proto, že neposkytuje tak jasný a konkrétní obraz o skutečných peněžních tocích. Na druhou stranu je ale jednodušší na použití, neboť vyžaduje menší objem detailních informací o jednotlivých transakcích. Navíc je tato metoda běžně využívána při sestavování finančních analýz a reportingů, jelikož vychází z údajů, které jsou běžně dostupné v účetních výkazech.
Obě metody – přímá i nepřímá – mají své výhody a nevýhody a volba konkrétní metody často závisí na potřebách a preferencích konkrétního podniku. Některé firmy mohou upřednostňovat přímou metodu kvůli jejímu detailnímu a přesnému přehledu, zatímco jiné firmy mohou preferovat nepřímou metodu kvůli její praktičnosti a jednoduššímu použití. V ideálním případě by však firmy měly být schopny pracovat s oběma metodami, aby získaly co nejkomplexnější a nejpřesnější obraz o svém finančním zdraví.
