Jak se vypočítává náhradní plnění?
Podle zákona musí každý zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci zaměstnávat také povinný podíl osob se zdravotním postižením. Tento podíl je stanoven na 4 % z celkového počtu zaměstnanců. To znamená, že pokud má zaměstnavatel například 100 zaměstnanců, měl by zaměstnávat alespoň 4 osoby se zdravotním postižením.
Náhradní plnění lze uskutečnit nákupem výrobků či služeb ve výši sedminásobku průměrné mzdy za každou nezaměstnávanou osobu OZP
Pokud zaměstnavatel nemůže tuto povinnost splnit přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, má dvě možnosti náhradního plnění. První možností je nákup zboží nebo služeb od poskytovatelů náhradního plnění. Tito poskytovatelé jsou zpravidla firmy nebo organizace, které zaměstnávají vysoký podíl osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel musí nakoupit zboží nebo služby v hodnotě odpovídající sedminásobku průměrné mzdy za každého zaměstnance se zdravotním postižením, kterého by měl zaměstnávat.
Například v roce 2024 činí průměrná mzda 43 967 Kč. Pokud by tedy zaměstnavatel měl povinnost zaměstnávat jednu osobu se zdravotním postižením a rozhodl se pro náhradní plnění formou nákupu, musel by nakoupit zboží nebo služby v hodnotě 7 x 43 967 Kč, tedy 307 769 Kč.
Případný odvod do státního rozpočtu musí za rok 2024 činit 109 917 Kč za každou OZP, kterou zaměstnavatel nezaměstnává
Druhou možností náhradního plnění je odvod určité částky do státního rozpočtu. Tato částka je stanovena jako 2,5násobek průměrné mzdy za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnavatel zaměstnávat. V roce 2024 by tedy odvod do státního rozpočtu činil 2,5 x 43 967 Kč, tedy 109 917 Kč za každou nezaměstnanou osobu se zdravotním postižením.
Je důležité poznamenat, že pro rok 2025 se podmínky náhradního plnění i odvodu do státního rozpočtu za nezaměstnávání OZP změní. Zaměstnavatelé, kteří budou zaměstnávat OZP budou zvýhodněni a kdo zaměstnávat nebude, bude muset odvádět vyšší částky do rozpočtu.
Je důležité poznamenat, že náhradní plnění by nemělo být považováno za jednodušší nebo levnější variantu. Jeho smyslem je poskytnout alternativy pro situace, kdy přímé zaměstnávání není možné, například z důvodu nevhodnosti pracovních podmínek nebo nedostatku kvalifikovaných kandidátů se zdravotním postižením v daném oboru. Prioritou by vždy mělo být vytváření inkluzivního pracovního prostředí a přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením všude, kde je to možné.
