Jaké stavby se neevidují v katastru nemovitostí?
Katastr nemovitostí je důležitým veřejným seznamem, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech, jako jsou pozemky, budovy, byty a některé další stavby. Přesný výčet toho, co se do katastru nemovitostí zapisuje, stanovuje zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Tento právní předpis mimo jiné určuje, že se do katastru zapisují i některá vodní díla.
Většinou evidenci nepodléhají drobné stavby do určitých rozměrů nebo stavby rozestavěné
Je však důležité si uvědomit, že ne všechny stavby musí být v katastru nemovitostí evidovány. Existuje totiž celá řada drobnějších staveb, které se do této evidence nezapisují. Typickým příkladem takových staveb jsou různé menší zahradní domky, altánky, kůlny, přístřešky nebo třeba skleníky. Tyto drobné stavby slouží většinou jen jako doplněk k hlavní budově a jejich zápis do katastru by byl zbytečně administrativně náročný.
Kromě těchto drobných staveb se do katastru nemovitostí nezapisují ani podzemní stavby, jako jsou například sklepy, podzemní garáže nebo třeba tunely. Důvodem je především to, že tyto stavby nejsou viditelné na povrchu a jejich zápis do katastru by tak postrádal smysl. Stejně tak se do katastru nemovitostí neuvádějí ani rozestavěné budovy, a to až do okamžiku, kdy jsou zkolaudovány a uvedeny do užívání.
Ale není stavba jako stavba a nejlépe je zápis konzultovat s odborníkem
Na druhou stranu je ale potřeba zmínit, že evidenci v katastru nemovitostí podléhají i některé poměrně malé stavby, pokud neplní pouze doplňkovou funkci k jiné hlavní budově. Příkladem mohou být třeba samostatně stojící garáže, trafostanice nebo regulační stanice plynu. U těchto staveb totiž není rozhodující jejich velikost, ale spíše jejich samostatnost a účel.
