Jaký je rozdíl mezi OZP a OZZ?
Ačkoli výše uvedené pojmy vypadají téměř totožně a často se v totožném kontextu také používají, tak jsou mezi nimi významné rozdíly, které mají dopad na různé aspekty života postižených osob, včetně jejich pracovního uplatnění, sociálních dávek a dalších práv a povinností.
Osoby se zdravotním postižením (OZP)
Osoby se zdravotním postižením jsou definovány zákonem o zaměstnanosti jako jedinci, kteří mají dlouhodobé závažné fyzické, mentální nebo smyslové postižení, které jim většinou zásadně komplikuje nebo znemožňuje plnou fyzickou, sociální a pracovní aktivitu ve srovnání s nepostiženou populacíi. Jedná se o osoby s přiznaným invalidním důchodem rozdělené do tří kategorií podle stupně postižení:
1. Osoby s lehkým zdravotním postižením (invalidita prvního stupně)
2. Osoby se středně těžkým zdravotním postižením (invalidita druhého stupně)
3. Osoby s těžkým zdravotním postižením (invalidita třetího stupně)
OZP mají nárok na různé formy podpory a výhod, jako jsou například:
- Zvýšená ochrana na trhu práce
- Nárok na pracovní rehabilitaci
- Možnost využívání chráněných pracovních míst
- Daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří je zaměstnávají
- Příspěvky na zvláštní pomůcky
- Přednostní právo na získání některých sociálních služeb.
Osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ)
Na druhé straně, osoby zdravotně znevýhodněné jsou jedinci se zdravotním postižením, které omezuje pracovní i jinou aktivitu méně, než u jedinců invalidních, ale jejich schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněni, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Důležité je poznamenat, že OZZ nemají přiznaný žádný stupeň invalidity. Jejich zdravotní stav je sice dlouhodobě nepříznivý (trvá déle než jeden rok), ale není natolik závažný, aby vedl k uznání invalidity. Příkladem mohou být osoby s chronickými onemocněními, jako je diabetes, astma nebo některé formy psychických onemocnění, které sice omezují pracovní schopnosti, ale nevylučují pracovní činnost úplně.
Hlavní rozdíly mezi OZP a OZZ
1. Stupeň zdravotního omezení: OZP mají závažnější zdravotní omezení než OZZ. U OZP je uznán určitý stupeň invalidity, zatímco u OZZ nikoliv.
2. Rozsah podpory: OZP mají nárok na širší spektrum podpory a výhod než OZZ. Například mají nárok na invalidní důchod, což OZZ nemají.
3. Pracovní uplatnění: Ačkoliv obě skupiny mají určitá omezení v pracovním uplatnění, OZP mohou mít větší obtíže při hledání a udržení zaměstnání vzhledem k závažnosti jejich zdravotního stavu.
4. Právní postavení: OZP mají v některých oblastech silnější právní ochranu než OZZ, například v oblasti pracovněprávních vztahů.
5. Sociální dávky: OZP mají nárok na širší škálu sociálních dávek a příspěvků než OZZ.
Je důležité si uvědomit, že rozdíly mezi OZP a OZZ mají významný dopad nejen na samotné jedince, ale i na jejich zaměstnavatele a celou společnost. Zaměstnavatelé mají například povinnost zaměstnávat určité procento OZP (nebo alternativně odebírat výrobky či služby od firem zaměstnávajících OZP, případně odvádět poplatek do státního rozpočtu), zatímco pro OZZ taková povinnost neexistuje.
