Kdo musí danit příležitostný příjem v roce 2025 za rok 2024?
Počínaje 1. lednem 2024 došlo k významné úpravě zákona o daních z příjmů, která pozitivně ovlivňuje poplatníky s příležitostnými příjmy. Hranice pro osvobození těchto příjmů od daně byla navýšena z původních 30 000 Kč na 50 000 Kč ročně pro standardní poplatníky. Tato úprava představuje pozitivní změnu, která umožňuje občanům realizovat příležitostné aktivity s vyšším finančním ohodnocením bez nutnosti následného zdanění, pokud nepřekročí stanovený limit. Je však nezbytné mít na paměti, že překročení této hranice, byť jen o jedinou korunu, vede k povinnosti zdanit celý objem příležitostných příjmů, nikoli pouze částku přesahující stanovený limit.
Kdo podléhá povinnosti zdanit příležitostné příjmy za rok 2024
Povinnost zdanit příležitostné příjmy za rok 2024 v daňovém přiznání podávaném v roce 2025 se vztahuje na všechny poplatníky, jejichž souhrnná výše příležitostných příjmů za kalendářní rok 2024 přesáhla zákonem stanovený limit 50 000 Kč. V případě zaměstnanců je situace specifická, neboť pro ně platí nižší hranice osvobození, konkrétně 20 000 Kč. Tato skutečnost znamená, že zaměstnanci musí věnovat zvýšenou pozornost monitorování svých příležitostných příjmů, neboť již při relativně nízké částce jim vzniká daňová povinnost. Vždy musí být zdaněn příležitostný příjem z autorských honorářů.
Důležitý princip zdanění celé částky příležitostných příjmů
Je mimořádně důležité zdůraznit, že v případě překročení zákonem stanoveného limitu pro osvobození příležitostných příjmů od daně z příjmů fyzických osob podléhá zdanění celá částka příležitostných příjmů, které poplatník během zdaňovacího období roku 2024 obdržel. Nejedná se tedy pouze o zdanění částky přesahující stanovený limit, ale o zdanění celkového objemu těchto příjmů. Tento princip představuje významný aspekt daňové legislativy, který může mnoho poplatníků překvapit, neboť intuitivně mohou očekávat, že zdanění podléhá pouze částka přesahující limit pro osvobození.
Kategorizace příležitostných příjmů podléhajících zdanění
Do kategorie příležitostných příjmů, které podléhají výše popsanému režimu zdanění, spadá široké spektrum aktivit a činností. Jedná se především o příjmy z příležitostných činností nejrůznějšího charakteru, jako jsou úklidy, doučování, sousedská výpomoc a další služby, které mají příležitostný, nikoli soustavný charakter. Dále sem patří příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, pokud nejsou provozovány podnikatelem s příslušným oprávněním. Specifickou skupinu tvoří příjmy včelařů, kteří vlastní maximálně 50 včelstev a jejichž příjem nepřesahuje 1 000 Kč na jedno včelstvo, což představuje nárůst oproti předchozí hranici 500 Kč platné do konce roku 2023.
Specifické postavení zaměstnanců ve vztahu k příležitostným příjmům
Zaměstnanci se nacházejí ve specifické situaci, pokud jde o zdanění příležitostných příjmů. Pro tuto skupinu poplatníků platí výrazně nižší limit pro osvobození příležitostných příjmů od daně, konkrétně 20 000 Kč ročně. Tato skutečnost znamená, že zaměstnanci musí věnovat zvýšenou pozornost evidenci svých příležitostných příjmů a při překročení uvedeného limitu jsou povinni podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a zdanit v něm nejen své příjmy ze závislé činnosti, ale také veškeré příležitostné příjmy. Je důležité si uvědomit, že zdanění příležitostných příjmů nelze v případě zaměstnanců realizovat prostřednictvím ročního zúčtování prováděného zaměstnavatelem, ale výhradně prostřednictvím daňového přiznání podaného samotným poplatníkem.
Důsledky nesplnění daňové povinnosti
Nesplnění daňové povinnosti související s příležitostnými příjmy, tedy nepodání daňového přiznání a neodvedení příslušné daně v zákonem stanovené lhůtě, může mít pro poplatníka nepříjemné následky v podobě sankcí ze strany správce daně. V případě prodlení s podáním daňového přiznání a úhradou daně hrozí poplatníkovi pokuta ve výši 0,05 % z částky daně za každý den prodlení. Kromě finanční sankce může nesplnění daňové povinnosti vést k dalším komplikacím ve vztahu ke správci daně a potenciálně i k daňové kontrole, která může odhalit další nesrovnalosti v daňových záležitostech poplatníka.
