Kdo zodpovídá za včasné podání přehledů?
Povinnost odevzdat přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny se v roce 2025 vztahuje bez výjimky na všechny osoby, které byly v předchozím roce 2024 registrovány jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Tato všeobecná povinnost platí univerzálně a nezávisí na tom, zda dotyčná osoba provozovala svou podnikatelskou činnost jako hlavní nebo vedlejší. Stejně tak není relevantní, zda podnikatelská aktivita probíhala po celý kalendářní rok nebo pouze po jeho část – povinnost podat přehledy zůstává nedotčena i v případě krátkodobého podnikání trvajícího například jen několik týdnů či měsíců.
Časové rámce pro podání přehledů
Legislativní úprava jasně stanovuje, že přehledy musí být odevzdány nejpozději do jednoho měsíce po oficiálním podání daňového přiznání k dani z příjmu. Toto základní pravidlo vytváří následující konkrétní termíny, které musí být v roce 2025 bezpodmínečně dodrženy:
- 2. květen 2025: Tento termín představuje poslední možný den pro podání přehledů v případě, že daňové přiznání bylo podáno buď přímo osobou samostatně výdělečně činnou, nebo jejím daňovým poradcem v zákonné lhůtě tří měsíců od uplynutí zdaňovacího období. Termín platí univerzálně bez ohledu na formu podání daňového přiznání – ať už bylo odevzdáno elektronickou cestou prostřednictvím datové schránky či internetového portálu, nebo tradičně v papírové podobě.
- 2. červen 2025: V případě, že osoba samostatně výdělečně činná využila možnosti prodloužené lhůty a podala své daňové přiznání elektronickou formou po 1. dubnu 2025, posouvá se termín pro odevzdání přehledů právě na toto datum. Jedná se o specifický případ, kdy elektronická forma komunikace se státní správou přináší podnikateli časovou výhodu.
- 1. srpen 2025: Tento termín se vztahuje na situace, kdy daňové přiznání za osobu samostatně výdělečně činnou podal daňový poradce po 1. dubnu 2025. V takovém případě se lhůta pro podání přehledů významně prodlužuje, což umožňuje efektivnější rozložení administrativní zátěže.
Specifika zdravotních pojišťoven
Pro odevzdání přehledů zdravotním pojišťovnám platí v zásadě identické termíny jako v případě České správy sociálního zabezpečení, existuje však jedna významná výjimka. Ta se týká osob samostatně výdělečně činných, které z jakéhokoliv důvodu nemají zákonnou povinnost podávat daňové přiznání. Tyto specifické případy OSVČ musí svůj přehled pro zdravotní pojišťovny bezpodmínečně odevzdat již do 8. dubna roku následujícího po roce, za který se přehled podává. Tato zvláštní úprava představuje významnou odchylku od standardního harmonogramu a vyžaduje zvýšenou pozornost dotčených podnikatelů.
Delegování povinnosti a její limity
Osoby samostatně výdělečně činné, které pro své daňové záležitosti využívají profesionálních služeb daňového poradce, mají v zásadě dvě možnosti, jak přistoupit k podání přehledů. Mohou se rozhodnout pro samostatné podání, kdy přehledy vyplní a odevzdají osobně, nebo mohou k tomuto úkonu oficiálně pověřit svého daňového poradce, který tak učiní jejich jménem. Bez ohledu na zvolený přístup je však naprosto zásadní si uvědomit, že konečná odpovědnost za včasné splnění této zákonné povinnosti zůstává vždy a za všech okolností výhradně na bedrech samotné osoby samostatně výdělečně činné, nikoliv na daňovém poradci.
Z tohoto důvodu je nezbytné, aby podnikatel, který se rozhodl delegovat podání přehledů na svého daňového poradce, proaktivně ověřil, zda poradce skutečně v příslušné zákonné lhůtě přehled řádně podal. Toto ověření by mělo proběhnout s dostatečným časovým předstihem, který by v případě zjištění jakýchkoliv problémů či nedostatků umožnil jejich včasnou nápravu ještě před vypršením zákonné lhůty.
Sankce za nesplnění povinnosti
V případě, že přehled není podán včas, tedy v zákonem stanovené lhůtě, nebo dokonce není podán vůbec, vystavuje se osoba samostatně výdělečně činná riziku závažných finančních sankcí. Jak Česká správa sociálního zabezpečení, tak zdravotní pojišťovny mají pravomoc udělit v takovém případě pokutu, která může dosáhnout až 50 000 Kč. Tato pokuta představuje jednorázovou sankci za samotné porušení zákonné povinnosti.
Vedle této jednorázové pokuty však osobě samostatně výdělečně činné hrozí ještě další finanční postih v podobě penále, které narůstá za každý jednotlivý den prodlení s plněním dané povinnosti. Toto penále se počítá od prvního dne po uplynutí zákonné lhůty až do dne, kdy je povinnost konečně splněna, případně do dne, kdy příslušný úřad zahájí exekuční řízení. Kombinace jednorázové pokuty a průběžně narůstajícího penále může v konečném důsledku představovat pro podnikatele značnou finanční zátěž, která výrazně převyšuje náklady spojené s včasným a řádným splněním původní povinnosti.
