Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Kdy je činnost OSVČ považována za vedlejší činnost?

Datum článku: 15. 11. 2024

Činnost osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je považována za vedlejší činnost v několika případech, které jsou definovány zákonem.

Nejčastějším případem vedlejší činnosti je podnikání při zaměstnání

Jedním z hlavních kritérií pro určení, zda se jedná o vedlejší činnost, je skutečnost, že se daná osoba kromě podnikání věnuje i jiné ekonomické činnosti, která je zpravidla jejím hlavním zdrojem příjmů. Touto další ekonomickou činností je nejčastěji zaměstnání, kde je osoba v pracovním poměru a pobírá pravidelnou mzdu nebo plat.

V takových případech je příjem z podnikání OSVČ považován za doplňkový zdroj financí, který slouží jako přivýdělek vedle hlavního zaměstnání. Zákon tedy bere v úvahu, že podnikání není pro danou osobu primárním zdrojem obživy a že se mu věnuje pouze v omezeném rozsahu vedle svého hlavního pracovního úvazku. Toto rozlišení mezi hlavní a vedlejší činností má význam například pro výpočet odvodů na sociální a zdravotní pojištění, kde pro OSVČ s vedlejší činností platí odlišná pravidla a sazby než pro ty, kteří podnikají jako hlavní činnost.

Podnikání na rodičovské v důchodu nebo při studiu je vždy vedlejší činností

Kromě souběhu se zaměstnáním existují i další situace, kdy je podnikání OSVČ považováno za vedlejší činnost. Jednou z nich je případ, kdy se jedná o podnikání osoby, která je aktuálně na mateřské nebo rodičovské dovolené. Během této doby se osoba primárně věnuje péči o dítě a podnikání je pro ni pouze doplňkovým zdrojem příjmů. Zákon zohledňuje specifickou situaci rodičů na mateřské či rodičovské dovolené a umožňuje jim podnikat za zvýhodněných podmínek v rámci vedlejší činnosti.

Dalším případem, kdy je podnikání OSVČ klasifikováno jako vedlejší činnost, je situace, kdy osoba pobírá starobní nebo invalidní důchod. Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a začali pobírat starobní důchod, mohou i nadále podnikat, ale jejich podnikání je považováno za vedlejší činnost. Obdobně je tomu i u osob, které pobírají invalidní důchod. V těchto případech je příjem z podnikání chápán jako dodatečný zdroj financí, který doplňuje hlavní příjem v podobě důchodu.

Poslední situací, kdy zákon považuje podnikání OSVČ za vedlejší činnost, je případ studentů, kteří si podnikáním přivydělávají při studiu. Mnoho studentů vysokých škol nebo vyšších odborných škol se během svého studia věnuje podnikání jako způsobu, jak získat pracovní zkušenosti a zároveň si zajistit dodatečný příjem. Pro studenty je podnikání vedlejší činností, protože jejich hlavní náplní je studium a příprava na budoucí povolání. I v tomto případě zákon zohledňuje specifickou situaci studentů a umožňuje jim podnikat za zvýhodněných podmínek v rámci vedlejší činnosti.

Podnikání na vedlejší činnost má daňové výhody a mírně odlišnou administrativu

Rozlišování mezi hlavní a vedlejší činností OSVČ má významné dopady na řadu aspektů podnikání, jako jsou odvody na sociální a zdravotní pojištění, daňové povinnosti a další administrativní záležitosti. OSVČ, které podnikají jako vedlejší činnost, mají často nižší sazby odvodů a mohou využívat různých zjednodušených postupů a výhod oproti OSVČ, pro které je podnikání hlavní činností. Toto rozlišení tak reflektuje odlišnou ekonomickou situaci a časové možnosti osob, které se podnikání věnují pouze okrajově vedle jiné hlavní činnosti.

Pro OSVČ je tedy důležité správně vyhodnotit, zda jejich podnikání spadá do kategorie vedlejší činnosti, a podle toho nastavit své povinnosti a využívat odpovídajících zvýhodnění. V případě nejasností či složitějších situací je vhodné se poradit s odborníky, jako jsou daňoví poradci nebo specializovaní právníci, kteří pomohou správně posoudit konkrétní případ a nastavit optimální postup v souladu s platnými právními předpisy.

 

 

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter