Kteří zaměstnanci musí v roce 2025 podat přiznání k dani z příjmu?
V roce 2025 budou muset někteří zaměstnanci podat přiznání k dani z příjmu, i když ve většině případů tuto povinnost řeší za zaměstnance zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování daně. Existují však situace, kdy zaměstnavatel nemůže daňovou povinnost zaměstnance vyřešit a v takových případech si budou muset zaměstnanci vyplnit a podat daňové přiznání sami, případně s pomocí daňového poradce.
Zaměstnanci kteří měli souběžně další zaměstnání včetně zaměstnání na dohody nad limit
Jedním z důvodů, proč budou muset zaměstnanci podat v roce 2025 daňové přiznání za zdaňovací období 2024, je situace, kdy měli kromě příjmů ze zaměstnání i další zdanitelné příjmy. Může se jednat například o příjmy z dalšího zaměstnání, pokud zaměstnanec pracoval alespoň jeden měsíc v roce 2024 pro dva zaměstnavatele a z těchto příjmů byla odváděna zálohová daň. To se týká i práce na dohodu o pracovní činnosti, pokud hrubý příjem z takové dohody činil 4000 Kč měsíčně nebo více. Od zdaňovacího období 2025 pro přiznání v roce 2026 se tato hranice příjmů pro zdanění uvedených dohod posune na 4500 Kč.
Zaměstnanci mající jiné pravidelné zdanitelné příjmy nad 20 000 Kč nebo příležitostné příjmy nad 50 000 Kč za celý rok 2024
Dalšími příjmy, které mohou vést k povinnosti podat daňové přiznání, jsou příjmy z podnikání, příjmy z pronájmu nemovitosti nebo příjmy z kapitálového majetku dle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmu, pokud byly za celý rok vyšší než 20 000 Kč. Také příležitostné příjmy, jako je prodej přebytků ze zahrady či movitého majetku nebo občasná výpomoc sousedům, mohou vést k povinnosti podat přiznání, pokud jejich celková výše za rok přesáhne 50 000 Kč.
Někteří zaměstnanci, pokud v roce 2024 získali příjem z prodeje nemovitosti
Zaměstnanci budou muset podat daňové přiznání i v případě příjmů z prodeje nemovitosti, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené dle § 4 zákona o daních z příjmů, například při prodeji nemovitosti bezprostředně po získání od nepříbuzných dárců. Stejně tak se povinnost podat přiznání týká příjmů z předčasně ukončeného životního pojištění, penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, na které zaměstnanec využíval daňové úlevy poskytované státem nebo na které přispíval zaměstnanci zaměstnavatel.
Zaměstnanci nerezidenti ČR, kteří chtějí daňové slevy
Podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob se týká také zaměstnanců, kteří v roce 2024 byli na území ČR daňovými nerezidenty a chtějí čerpat slevy na dani z příjmů nebo si uplatnit nezdanitelné položky. Pokud chce zaměstnanec při daňové optimalizaci uplatnit dar poskytnutý na dobročinné účely v roce 2024 právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem na Ukrajině, musí rovněž podat daňové přiznání.
Zaměstnanci, kteří čerpali daňové slevy neoprávněně
V některých případech musí daňové přiznání podávat také zaměstnanci, kteří včas nenahlásili účetní svého zaměstnavatele například ukončení nároku na daňový bonus na dítě, a tím pádem čerpali uvedenou slevu déle, než měli nárok, například při ukončení studia u nezaopatřeného studenta do 26 let.
Lhůty pro podání mají zaměstnanci stejné jako ostatní
Pro zaměstnance, kteří podávají daňové přiznání, platí stejné lhůty jako pro ostatní poplatníky. Mohou podat přiznání v listinné podobě do 1. dubna 2025, elektronicky do 2. května 2025, nebo v případě podání s daňovým poradcem až do 1. července 2025.
