Od října 2024 je nutnou podmínkou pro odchod do předčasného důchodu nejméně 40 let hrazeného důchodového pojištění
Od 1. října 2024 došlo k významné změně, která zasáhne mnoho budoucích důchodců, neboť byla změněna klíčová podmínka pro možnost odchodu do předčasného starobního důchodu. Tato změna se dotýká nutnosti mít odpracovanou určitou dobu, během které bylo odváděno důchodové pojištění. Nově tedy, pokud někdo chce odejít do důchodu dříve než je běžné, musí splňovat přísnější podmínky v podobě minimální doby hrazeného důchodového pojištění. Taková doba nyní musí činit nejméně 40 let, což je nezanedbatelné období, během kterého člověk přispíval do systému pojištění.
Těchto 40 let, které jsou nyní nově stanoveny jako minimální požadavek, zahrnuje veškeré období, kdy byl jedinec činný ve své výdělečné práci, ale také jiné specifické situace, které jsou považovány za náhradní doby pojištění. Mezi takové doby patří například péče o dítě, což zahrnuje čas strávený rodičovskou péčí, kdy byly sociální příspěvky placeny státem, nebo také období vojenské služby, kdy jedinec sloužil v armádě a tato doba je zákonem uznaná jako doba pojištění. Tyto náhradní doby jsou důležitou součástí celkového počtu let, které je třeba dosáhnout, aby mohl být zažádán o předčasný důchod.
Je pochopitelné, že i přes nově stanovenou a zpřísněnou podmínku, zůstávají ostatní aspekty a požadavky pro získání předčasného důchodu nezměněny. To znamená, že zatímco se mění pouze minimální počet let pojištění, další pravidla, podle kterých se uděluje předčasný důchod, zůstávají platná beze změn. Jedním z těchto pravidel je například možnost odchodu do předčasného starobního důchodu nejdříve tři roky před dosažením nároku na řádný starobní důchod.
Nicméně, je důležité si uvědomit, že případný odchod do předčasného důchodu není bez následků. Každý, kdo se rozhodne pro tuto alternativu a splní novou podmínku 40 let pojištění, musí počítat s krácením svého důchodu. Tato úprava výše důchodu se děje za každých 90 dnů, které člověk odejde do důchodu dříve, než by mu to umožnilo dosažení běžné důchodové věkové hranice. Takové krácení však přetrvává i poté, kdy člověk dosáhne věkové hranice pro řádný starobní důchod, což samozřejmě má vliv na celkovou výši měsíční penze, s níž je nutno počítat po zbytek života.
Tento nový požadavek na minimální dobu uhrazeného důchodového pojištění reflektuje především snahu o udržitelnost důchodového systému, který čelí výzvám stárnutí populace a zároveň potřebě zajištění dostatečných prostředků pro všechny příjemce důchodových dávek. Jedná se tedy o opatření, které má pomoci zabezpečit, aby systém zůstal funkční i pro budoucí generace, přestože může znamenat zvýšenou náročnost na plnění podmínek pro ty, kteří zvažují předčasný odchod do důchodu.
