Proč je zaměstnávání zdravotně postižených stále problém?
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je stále velkým problémem v naší společnosti. Přestože se situace v posledních letech mírně zlepšila, stále existuje mnoho překážek, které brání plné integraci těchto lidí na pracovní trh. Počet osob se zdravotním handicapem, které chtějí a potřebují pracovat, ale nedaří se jim najít vhodné zaměstnání, se neustále zvyšuje. Nadšení a snaha zaměstnavatelů integrovat zaměstnance s postižením, která byla patrná kolem roku 2000, se postupně vytratila v důsledku byrokratických překážek, finanční náročnosti úprav pracovních podmínek a celkové nejistoty zaměstnavatelů v rychle se měnícím světě.
Zaměstnávání postižených by nemělo být vnímáno jen jako povinnost a je potřeba podpořit snahu zaměstnavatelů
Jedním z hlavních důvodů, proč se zaměstnavatelé zdráhají přijímat zdravotně postižené pracovníky, je zákonná povinnost zaměstnávat určitý podíl těchto osob ve firmách s více než 25 zaměstnanci. Tato povinnost je vnímána spíše jako břemeno než jako příležitost. Dalším významným problémem jsou nutné úpravy pracovního prostředí a podmínek pro zdravotně postižené zaměstnance. I když existují finanční příspěvky od úřadu práce na tyto úpravy, často nepokrývají veškeré náklady spojené s vytvořením a provozem takového pracovního místa.
Zaměstnavatelům také často chybí jasné informace o tom, jak postupovat při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Neví, kde hledat vhodné kandidáty a jak je efektivně začlenit do fungování firmy. Mnoho zaměstnavatelů se stále domnívá, že jejich pracovní prostředí nebo požadované dovednosti nejsou pro tyto pracovníky vhodné, a proto pro ně nevidí ve svých provozech uplatnění. Místo přímého zaměstnávání postižených osob tak raději volí náhradní plnění, tedy nákup výrobků nebo služeb od firem, které zaměstnávají alespoň 50 % pracovníků se zdravotním postižením, nebo odvádějí povinnou finanční částku jako pokutu za nezaměstnávání těchto osob.
Je nutný společný zájem státu, úřadů práce i zaměstnavatelů na větším zapojení handicapovaných do práce
Řešení této situace rozhodně není snadné a vyžaduje větší snahu a zájem ze strany zaměstnavatelů i úřadů práce. Je zapotřebí systematičtější spolupráce mezi těmito dvěma subjekty. Uchazeči o zaměstnání s těžkým zdravotním postižením potřebují silnější podporu a pomoc, aby se jim podařilo získat a udržet vhodné pracovní místo. Právě zde by měl úřad práce co nejvíce propojit uchazeče se zaměstnavateli a pomoci překonat počáteční bariéry a nejistotu.
Zaměstnavatelé by neměli podceňovat povinnou, ale užitečnou spolupráci s krajskou pobočkou Úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace. Pracovní rehabilitace je soustavná činnost zaměřená na získání a udržení vhodného pracovního místa pro osoby se zdravotním postižením. Právě pracovní rehabilitace může pomoci obohatit firemní tým o nadšeného spolupracovníka s handicapem, který možná potřebuje jen drobné úpravy podmínek, aby odvedl stejně kvalitní práci jako jeho kolegové a kolegyně.
Zapojení osob se zdravotním postižením do pracovního procesu není pouze otázkou splnění zákonné povinnosti. Jde především o projev společenské odpovědnosti a uznání hodnoty každého člověka bez ohledu na jeho zdravotní stav. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením může firmám přinést mnoho benefitů, jako je zvýšení diverzity na pracovišti, posílení firemní kultury a loajality zaměstnanců, zlepšení image firmy a přístup k novým zákazníkům.
Je třeba si uvědomit, že osoby se zdravotním postižením nejsou homogenní skupinou. Každý jednotlivec má své jedinečné schopnosti, dovednosti a potřeby. Zaměstnavatelé by měli ke každému uchazeči přistupovat individuálně a hledat způsoby, jak nejlépe využít jeho potenciál. Zároveň by měli aktivně spolupracovat s organizacemi, které se zaměřují na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a využívat jejich odborných znalostí a zkušeností.
Stát by měl také hrát aktivnější roli v podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Kromě poskytování finančních příspěvků by měl klást větší důraz na osvětu a informovanost zaměstnavatelů, odstraňování bariér a předsudků a zjednodušování administrativních procesů spojených se zaměstnáváním těchto osob. Je také důležité zajistit kvalitní vzdělávání a přípravu osob se zdravotním postižením, aby byly lépe vybaveny pro vstup na trh práce.
