V jaké měně se vyplácí zahraniční stravné?
Odpověď na otázku v jaké měně se vyplácí zahraniční stravné, nalezneme v zákoníku práce, konkrétně v § 170, který se této problematice věnuje. Tento paragraf stanovuje, že zahraniční stravné se zaměstnanci poskytuje zásadně v cizí měně, a to ve výši a za podmínek, které jsou dále upřesněny v zákoníku práce a také v prováděcí vyhlášce vydané Ministerstvem financí.
Zahraniční stravné musí být v zahraniční měně daného státu nebo v měně, kterou si zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou
Prováděcí vyhláška Ministerstva financí je důležitým dokumentem, který podrobně specifikuje konkrétní podmínky pro poskytování zahraničního stravného. Vyhláška stanovuje pro každý stát světa příslušnou cizí měnu, ve které by mělo být stravné vypláceno. Zaměstnavatel je povinen řídit se při určování měny pro výplatu stravného právě touto vyhláškou.
Zákoník práce však pamatuje i na situace, kdy by zaměstnanec a zaměstnavatel chtěli zvolit jinou cizí měnu, než která je pro daný stát vyhláškou určena. V takovém případě mají možnost se na tom vzájemně dohodnout. Není tedy vyloučeno, aby bylo zahraniční stravné poskytnuto i v jiné měně, pokud s tím obě strany souhlasí a uzavřou o tom dohodu.
Stravné na zahraniční cestty musí být poskytováno minimálně ve výši určené zákonem podle počtu hodin pracovní cesty
Při poskytování zahraničního stravného je třeba brát v úvahu i další podmínky a pravidla stanovená zákoníkem práce. Jedná se například o minimální výši stravného, která musí být zaměstnanci poskytnuta, nebo o krácení stravného v případě, kdy má zaměstnanec na pracovní cestě zajištěno bezplatné stravování.
Správné určení měny pro výplatu zahraničního stravného je důležité nejen z hlediska dodržení zákonných povinností, ale i pro samotného zaměstnance. Ten by měl obdržet stravné v měně, kterou bude moci v navštívené zemi snadno použít pro úhradu svých výdajů na stravování. Poskytnutí stravného ve vhodné měně tak zaměstnanci usnadní pobyt v zahraničí a eliminuje případné komplikace s výměnou peněz.
Zaměstnavatel by měl mít na paměti, že poskytování zahraničního stravného je jednou z jeho zákonných povinností vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu do ciziny. Měl by proto věnovat náležitou pozornost správnému stanovení výše stravného a volbě odpovídající měny v souladu s příslušnými právními předpisy. Pouze tak může zajistit, že jeho zaměstnanci budou mít na pracovní cestě dostatek prostředků na pokrytí svých stravovacích výdajů.
