Zkrátit zaměstnancům na dohody čas na seznámení s pracovní dobou není snadné
Od 1. října 2023 mají zaměstnavatelé povinnost ze zákona rozvrhovat pracovní dobu i těm zaměstnancům, kteří pracují na základě dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). To znamená, že musí nejen určit, kdy tito zaměstnanci budou pracovat, ale také je o tomto rozvrhu informovat. Jedná se o důležité opatření, které má za cíl zajistit větší předvídatelnost a stabilitu pracovních podmínek i pro ty pracovníky, kteří nemají klasický pracovní poměr.
Současně s tímto nařízením platí i další důležité pravidlo, že zaměstnanec pracující na základě DPP nebo DPČ musí být s rozvrhem pracovní doby, nebo s jeho změnou, seznámen nejpozději tři dny předem. Tento předběžný časový limit je klíčový pro to, aby zaměstnanci měli dostatek času na přizpůsobení svého osobního a pracovního života novému rozvrhu. Nicméně, co se stane, když toto pravidlo nelze dodržet z relevatních důvodů? Musí být v takovém případě zaměstnavatel pokutován?
Obecně zákon stanoví, že pokud zaměstnavatel tato pravidla – tedy rozvržení pracovní doby a včasné seznámení zaměstnance s tímto rozvrhem – nedodrží, dopouští se přestupku, za který hrozí pokuta až do výše 2.000.000 Kč. Tato vysoká pokuta by měla působit jako významný motivační faktor pro zaměstnavatele, aby důsledně dodržovali stanovená pravidla. Ovšem, v praxi může dojít k situacím, kdy je obtížné nebo dokonce nemožné splnit jednoznačně tato pravidla
Možnosti odchýlení se od stanovených pravidel, jako například zkrácení lhůty na seznámení s rozvrhem pracovní doby, se zákon příliš nevěnuje, přestože tato záležitost může být při práci na dohody často velmi důležitá. Například, nepředvídatelné změny povětrnostních podmínek, kalamitní stavy náhlé zdravotní problémy zaměstnanců nebo jiné nepředvídatelné okolnosti mohou vyžadovat rychlé reakce a změny v pracovním rozvrhu.
Zkrácení lhůty dohodářům na seznámení s rozvrhem práce je třeba si dobře rozmyslet a zdůvodnit
Zákon přece jen pro případ potřeby zkrácení lhůty na seznámení zaměstnance s rozvrhem pracovní doby určuje, že zkrácení této doby je možné při dodržení podmínky dostatečné předvídatelnosti práce. Nicméně, co přesně znamená „dostatečná předvídatelnost práce“ v tomto kontextu a jaká je minimální povolená doba zkrácení, zákon blíže neurčuje. Tento nedostatek konkrétních definic může vést k nejasnostem a sporům mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Pokud tedy musí zaměstnavatel v odůvodněných situacích, které nelze předem předvídat, zkrátit dobu seznámení zaměstnance s rozvrhem pracovní doby na kratší interval než tři dny, musí celou situaci pečlivě zdokumentovat. Musí zaznamenat každou relevantní událost písemně a uvést doložitelné důvody, které si tento postup vyžádaly. Tato důkladná dokumentace by měla sloužit jako ochrana pro zaměstnavatele v případě kontroly nebo stížností.
